Nošení dětí
,,Co činí dítě nezávislým? Kořeny a křídla. NEZÁVISLOST se rodí z BEZPEČNÉ VAZBY - z vědomí, že máma a táta jsou tu pro mě, kdykoli budu potřebovat. Jakmile dítě ví, že rodiče jsou k dispozici kdykoli je potřeba, může se soustředit na sebe a na zvládání vývojových úkolů, což znamená i přijetí větší odpovědnosti za vlastní jednání."
Dr. Laura Markham - AHA! rodičovství
Tak nosme, tulme, kojme a mazleme naše děti. Spěme spolu s nimi. Reagujme na jejich potřeby. Jednou z nich díky tomu vyrostou silné, nezávislé a odpovědné osoby plné lásky.
Od roku 2021 jsem certifikovanou Trageschule Didymos lektorkou nošení dětí v šátku či nosítku, od roku 2022 také certifikovanou poradkyní při nošení dětí MAMILA. Klientům se věnuji individuálně v pohodlí jejich domova nebo na předem domluveném místě ať už před nebo po narození miminka :).
Ceník služeb
Praktický nácvik vázání dítěte do šátku + teorie nošení dětí v délce do 90 minut…………. 900 Kč
Druhá a další návštěva/ nové úvazy v délce do 60 minut…………. 600 Kč
Cena služby nezahrnuje cestovné mimo Opavu 8 Kč/ km
A nezvykne si na to nošení?
Ptát se, zda si děťátko nezvykne na nošení, je jako váhat, zda si ryba nemůže zvyknout na vodu.
Tak, jako je pro rybu život ve vodě něco normálního, fyziologického, tak stejně je to s nošením dětí.
Z děťátka neuděláme nošence my ani kdybychom sami chtěli. Tento úkol už za nás splnila příroda dávno předtím, než jsme nad touto otázkou vůbec začali přemýšlet. Zhruba devět měsíců se dítě nepřetržitě nosí v maminčině bříšku, je v neustálém kontaktu, slyší mámin dech, tlukot srdce. Má neomezený přístup k potravě. Takhle je pro něj svět v pořádku, nic jiného nezná. Když se narodí, očekává, že se mu dostane stejné péče jako byla ta, na kterou bylo dlouhé měsíce zvyklé.
Od pradávna používáme rčení: ,,Nosím ho/ ji POD srdcem." a radujeme se z toho, užíváme si ten pocit. Nebojme se tedy umožnit miminku jít z břicha na břicho a pokračovat v nošení U srdce.
Je nošení dětí opravdu novinkou dnešní doby?
Kdybychom se podívali na časovou osu a zaznačili na ní úsek nošení, byl by nesmírně dlouhý. Táhl by se od pradávna až do dnešní doby. Od prvních lidí celých 7 milionů let. Za tuto dobu se naši potomci pouze nosili a podle toho se i jejich tělo vyvíjelo a formovalo. Vrozené reflexy, kterými je dítě po narození obdařeno, jsou v kontextu nošení snadno vysvětlitelné - vše do sebe nádherně zapadá.
Kdybychom však na ose našeho lidského vývoje chtěli zaznačit etapu kočárku, nebyla by to zřejmě ani miniaturní dírka od vpichu špendlíku. Kočárek je na světě pouhých 150 let. Konkrétně od dob vlády královny Viktorie. Podle jejího vzoru se tato novinka velmi rychle dostala k vyšší šlechtě a jak to bývá v každé době, společnost toužila po tom, co měla slavná osobnost. Obyčejní lidé však zůstali u nošení. Potřebovali mít spokojené, kojené miminko u sebe, aby mohli být soběstační a práce nestála. Navíc si nemohli dovolit miminko separovat, neměli chůvy ani kojné jako vyšší vrstva.
Co je tedy doopravdy tím ,,módním výstřelkem" co ,,za našeho mládí nebylo" ? - jak můžeme občas slýchat o nošení dětí.
Pokud se tedy vašemu miminku v kočárku nelíbí, nesmutněte. Je to úplně normální a zcela běžný jev. 150 let nemůže zvrátit to, co se v nás 7 milionů let budovalo. Miminko teď potřebuje vás. Vaši laskavou náruč, teplo, vůní a kojení. Až se tyto fyziologické potřeby mimika zcela nasytí, překvapí vás svou samostatností. Na vše přijde ten správný čas. I na kočárek.
Zdroj: kurz Trageschule Didymos, kniha Evoluce/ Foto: vlastní a volně dostupné foto z Google.com
Člověk jako nošenec z pohledu biologie
To, že člověka řadíme do třídy savců pro nás není žádnou novinkou. V 70. letech 20. století však biolog a etolog Bernhard Hassenstein definoval další rozdělení savců podle vrozených schopností a typického chování novorozenců do tří skupin.
HNÍZDOŠI - mláďata se rodí neosrstěná, slepá, hluchá, sama se nepohybují a podobnost s rodiči je velmi malá. Matky před porodem staví hnízdo. Pro hnízdoše je přirozené, že jsou několik hodin denně opuštění. Bez matky se chovají - pro větší bezpečí - tiše (psi, myši, králíci, …)
BĚHAVCI - rodí se jako tělesně zralí, vzhledem jsou malou kopií svých rodičů, brzy se pohybují zcela sami a následují matku (hříbata, telata, selata, …)
NOŠENCI - mláďata se rodí nezralá, avšak celkem podobná rodičům, jejich útočištěm je tělo matky, která je nosí. Mláďata jsou zcela odkázána na nošení, jelikož sama nevydrží a matku následovat nedokážou. Při opuštění matku hlasitě volají. Disponují vyvinutým úchopovým reflexem (různé druhy opic, človek, …)
Před zavedením této typologie se lidská mláďata neprávem řadila do skupiny hnízdošů, z čehož mohou pramenit i některé zvyklosti v péči o dítě, které nám však ne vždy pomáhají sklízet ovoce.